Ve společnosti si o stále větší prostor říká pozornost věnovaná ekologičtějšímu přístupu k životu, což úzce souvisí také s využíváním obnovitelných zdrojů energie nejen k vytápění domácností. Nejjednodušší a v momentálně i nejsnadněji využitelná je energie ze slunce. I proto se tedy stále častěji můžeme setkat se solárními kolektory na střechách rodinných domů – tuto energii lze totiž využít nejen k ohřevu vody nebo vytápění, ale také pro běžné spotřebiče.
Podporu solární energie a jejího využívání lze čerpat i prostřednictvím dotací v programu Zelená úsporám, což její využívání a budování domácích fotovoltaických elektráren značně usnadňuje a dělá dostupnějším.
Hlavně na správné místo!
Domácí solární elektrárna je poměrně složitý systém, který se skládá z tzv. fotovoltaických panelů, které se nejčastěji umisťují na střechy domů, ale také i na stěny, které jsou nejvíce vystaveny slunečnímu svitu, a dalších systému pro zpracování přijaté energie. Tyto systému mohou být buď fotovoltaické, ty lze využít i pro běžné domácí spotřebiče, nebo termické, jež lze využít pouze k ohřevu vody a vytápění. Nelze však jednoznačně říct, který z těchto solárních systémů je výhodnější, vždy záleží na potřebách a možnostech dané domácnosti.
Při instalaci solární elektrárny do rodinného domu je vždy nejdůležitější zvážit správné umístění kolektorů, aby byla jejich plocha co nejvíce využita a dopadalo na ně co největší množství slunečních paprsků. V našich končinách se roční úhrn slunečního svitu pohybuje přibližně v rozmezí od 1330 do 1800 hodin – nejvyšší je obvykle na jižní Moravě a nejnižší na severu republiky. I na to je třeba brát při plánování solární elektrárny ohled, ale každému by v takovém případě vždy měl poradit přímo vybraný dodavatel solárních systémů.
Vyplatí se tzv. ostrovní systém?
Nespornou výhodou domácích fotovoltaických elektráren je také to, že je lze využívat tzv. off-grid či ostrovním systémem v lokalitách, které nejsou připojeny k distribuční síti. To podporuje například využití solární energie na chatách či při výstavbě v odlehlejších končinách. To však může být současně i nevýhodou, pokud dojde ke snížení doby slunečního svitu a počasí tomuto systému prostě přestane přát.
Proto je výhodné při výstavbě fotovoltaického systému v oblasti pokryté běžnou distribuční sítí, zvážit napojení na její systém – tzv. on-grid. Distribuční síť tak lze samozřejmě využít v případě nedostatku vlastní vyrobené energie, ale její výhoda spočívá i v tom, že ji lze využít jako tzv. virtuální baterie. V případě nadbytečné vyrobené energie dojde k jejímu vrácení do distribuční sítě, nikoliv však k jejímu prodeji (to se při dnešních cenách nemusí vyplatit), a v případě nedostatku elektrické energie ze slunce může domácnost tuto energii zpětně čerpat.
Přebytečnou energii lze také ukládat do elektrických akumulátorů nebo do zásobníku teplé vody. Právě na ukládání energie je nutné při plánování výstavby solární elektrárny myslet – musíme si uvědomit, že nejvíce sluneční energie se vyrobí v době, kdy nejsme doma a nemůžeme ji tedy v reálném čase spotřebovat.
Investice do solární energie se vyplatí již za několik let
Běžná výše investice do solárního systému pro rodinné domy se liší dle velikosti domu a toho, jak chce rodina energii využívat. Nejčastěji se však pohybuje v řádu nižších statisíců korun (cca do 250 tisíc Kč) a lze na ni využít již zmiňované dotace Nová zelená úsporám, které pokryjí až 150 tisíc z pořizovací ceny.
Návratnost této investice je díky moderním systémům, které často dokáží pokrýt 90 až 100 % spotřeby elektrické energie, se nejčastěji pohybuje mezi 8 a 10 lety.